Stodola Davle

místo: Davle
velikost: 200 m²
autoři: Tereza Tejkalová, Michal Škrna, Lenka Hradecká
vizualizace: esté architekti

Stávající stodola s okapovou orientací usazená na hraně pozemku podél silnice vymezuje a současně chrání zahradu a navazující rodinný dům s terasou. Je klasicky zděná z pálených cihel, s jednoduchým krokvovým krovem s kleštinami. Pozednice stahují čtyři vazné trámy, vnitřní prostor je tak členěn v principu na tři pole. Střecha je z pálené tašky s trojitým falcem na prostém laťování. Do silnice i na zahradu jsou orientovány vysoká vjezdová vrata sbitá z fošen a trámků. Nově byly proraženy vstup z ulice vedle vrat a průchod na terasu. Ta je z jihu stíněná vysokou kamennou zdí a nástavbou souseda. Na zbylé části pozemku vedle stodoly je nezpevněné parkovací stání a průchod dále do zahrady. Zadání Stodola by po rekonstrukci měla sloužit více funkcím doplňujícím stávající rodinné bydlení investora - ubytování rodičů (v přízemí či patře), útulnu pro hosty, volný prostor pro malé výstavy a vernisáže nebo cvičení jógy, společenská setkání, případně kryté parkování auta. Uzavření novými okny a zateplení pláště by mělo umožňovat běžné
užívání i dočasné bydlení, celoroční provoz v úsporném standardu se nepředpokládá.

Z rodinného domu a zahrady se otevírají výhledy na okolní horizonty od severozápadu na východ. Částečně je cloní hmota stávající stodoly. Právě tyto výhledy na malebné okolí jsou hlavním motivem konceptu rozšíření stavby o lehkou konstrukcí vyhlídky. Ta je přístupná z vloženého patra novým otvorem ve štítu. Ten je skryt za okenicí, aby nebyl porušen základní princip plného štítu původních stavení. Jednoduchý ocelový rám nese pororoštovou podestu jištěnou lankovým zábradlím, clonění stávajícího výhledu je tak minimální a otevírá se tak i v místech, kde by byl jinak přetnut nárožím stodoly. V podstatě tak nejde o přístavbu, ale skicu naznačující rozšíření objemu, subtilní objekt, který je spíše sochou než stavbou, něčím éterickým a dočasným. Navrhovaný koncept pracuje s daným prostorem ve dvou variantách. První varianta pracuje s vloženým patrem přes všechna pole, přičemž podlaha středního pole je řešena jako posuvná. Výška a volnost vnitřního prostoru stodoly je tak ve středovém traktu zachována a podle dané situace je možné plochu horního patra rozšířit na přes tři trakty. Ve spodní části je umístěno pouze samostatné wc a pohodlnější schody, po který je přístupné obytné patro s pracovnou. Druhá varianta řeší minimální zázemí v podobě boxu volně vloženého do krajního pole. Box obsahuje sklápěcí postel, kuchyňku, koupelnu a úložné prostory. Pomocí skládacích stěn je možné celé toto pole zavřít a vzniká tak pokoj pro hosty se zázemím, kompletně oddělený a možností temperovat pouze tuto část. Při úplném otevření stěn funguje box jako zázemí pro společenské akce. Vzhledem k umístění komfortního pokoje v přízemí je galerie s pracovnou přístupná po prudším schodišti. Prostor galerie s pracovnou a dalším místem pro spaní je díky níže posazené podlaze velkorysejší a prostor krovu je tak lépe využit. Celkovým pojetím rekonstrukce stodoly by neměl zaniknout hrubší detail starých prvků, kyvná vrata budou zachována a řešena jako posuvné okenice, dřevěné prvky by měly být pouze základně očištěny a ošetřeny. Omítky mohou zůstat hrubé, místy stávající. Nová litá podlaha, okna a nově vložené objemy budou řešeny v čistém minimalistickém detailu.